PREEKLAMPSIE
Preeklampsie neboli pozdní gestóza je porucha, která se vyskytuje ve III. trimestru těhotenství. Je to celkové onemocnění, které je zřejmě jako jediné přísně vázané na těhotenství.
Jedná se o onemocnění placenty, jinak řečeno tam, kde není placenta, nemůže být ani preeklampsie. Protože mateřský organismus je v těhotenství řízen hormony plodu, i onemocnění placenty se projeví komplikacemi u matky. Na druhé straně však u preeklampsie není ohrožena jenom matka, ale i samotný plod.
Hlavním projevem preeklampsie je zvýšený krevní tlak matky spojený s únikem bílkovin do moči.Výskyt je různý, udává se cca 10 % těhotenství. Existují i rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu, avšak preeklampsie se může objevit u kterékoliv těhotné.
O něco vyšší riziko výskytu má mladá prvorodička, žena s vícečetným těhotenstvím, genetickou predispozicí (výskyt preeklampsie u matky) nebo s onemocněním cév.
Od preeklampsie je nutné odlišit i některá jiná onemocnění, nejčastěji reaktivní hypertenzi matky nebo chronickou hypertenzi u těhotné ženy. U preeklampsie typicky nastupuje zvýšení tlaku až v druhé polovině těhotenství.
Problém je, že na začátku těhotenství vlivem těhotenských hormonů tlak klesá u všech těhotných, takže žena s chronickou hypertenzí má na začátku těhotenství normální tlak.
Stejně tak únik bílkovin močí může být i u chronické hypertenze kvůli cévním změnám provázejícím toto onemocnění. A aby situace byla ještě složitější, i žena s chronickou hypertenzí může mít tzv. nasedající preeklampsii.
Jak vzniká?
Za normálních okolností buňky plodu, které dávají základ placentě, nahlodávají cévy sliznice dělohy a otevírají je pro neomezený průtok mateřské krve. Průtok krve je důležitý pro dostatečné zásobení živinami a kyslíkem. To se děje do 16. týdne těhotenství.
Za určitých okolností to proběhne nedokonale a cévy matky jsou otevřené neúplně. Tím pádem klesá přísun živin a kyslíku k plodu. Plod na to reaguje produkováním látek, které zvyšují tlak krve matky, aby se udržel dostatečný průtok placentou, a tím i zásobení živinami a kyslíkem.
Tyto látky plodu útočí na cévní stěnu matky v celém těle a dělají změny v některých orgánech.
V ledvinách se mění struktura filtrující jednotky tak, že unikají bílkoviny, v játrech můžou odumírat jaterní buňky, cévy mozku matky se můžou křečovitě stáhnout. Únikem bílkovin v ledvinách dochází k poklesu hustoty krve a uniká z ní voda do mimocévních prostor a vznikají otoky, nejčastěji nohou, protože jsou uloženy nejníže.
Únik vody způsobuje zhuštění krve a při krvácení u porodu má preeklamptická rodička vyšší ztráty krvinek než zdravá rodička. Změny ve složení krve můžou způsobovat i změny srážení krve.
Když se naruší rovnováha ve srážení krve, krev se může vysrážet v orgánech, čímž se spotřebují srážecí faktory a krev se stává nesrážlivou, přičemž postižené orgány můžou vykazovat jistý stupeň poškození.
Komplikace
Nejznámější komplikací je tzv. HELLP syndrom, kdy vysrážená krev v játrech způsobuje zvýšení jaterních enzymů, vysrážením krve klesá hladina destiček a zároveň dochází k rozpadu červených krvinek, které se rozbijí o sraženiny.
Zkratka HELLP znamená - Hemolysis - rozpad červených krvinek, Elevation Liver -zvýšení jaterních testů a Low Platelet - nízké hladiny destiček.
Nejzávažnější komplikací preeklampsie je eklampsie. Je to stav, kdy kvůli látkám z placenty dochází ke křečovitému stažení cév mozku.
Nízký průtok mozkem způsobuje jeho nedostatečné okysličení, následkem čehož vzniká bezvědomí a křeče. Jde o velice závažný stav, při kterém je ohrožen život matky i plodu.
Příznaky
Jak bylo již uvedeno, hlavním příznakem probíhající preeklampsie je vysoký krevní tlak a nález bílkoviny v moči. Subjektivně žena nemusí nic pociťovat. Při závažné preeklampsii a hrozících křečích se můžou objevit bolesti hlavy nebo poruchy vidění. HELLP syndrom se může projevit tlakovými bolestmi v pravém podžebří nebo pocitem na zvracení.
Z laboratorních hodnot bývá u preeklampsie často nápadně "dobrý" krevní obraz, jako následek zahuštění krve. Ukazatelem závažnosti onemocnění je hladina kyseliny močové v krvi, která se u preeklampsie hůře vylučuje v ledvinách.
Pokles krevních destiček a vzestup jaterních enzymů již poukazuje na rozvoj HELLP syndromu. Bílkovinu v moči je možno prokázat jednoduchým papírkovým testem, mnohem přesnější je však stanovení celkového odpadu bílkoviny za 24 hodin, kdy těhotná sbírá moč celý den.
Možnosti prevence
Prevence preeklampsie je zatím sporná. Některé studie poukázaly na příznivý účinek nízkých dávek aspirinu na začátku těhotenství, avšak větší studie tento fakt nepotvrdily. Stejně tak se nepotvrdil ani preventivní účinek rybího tuku nebo vyššího příjmu bílkovin.
Jedna studie naznačila, že ženy praktikující orální sex na partnerovi na začátku těhotenství mají nižší výskyt preeklampsie. Uvažuje se o příznivém účinku prostaglandinů v ejakulátu, avšak závěry této studie vyvolávají jisté rozpaky.
Proto základním opatřením je včasné vyhledání a léčba nemoci. Jak říkají klasici, když se staví těhotná v ambulanci a ptá se na cestu, než jí odpovíte, změřte jí tlak.
Měření krevního tlaku je nedílnou součástí každé těhotenské poradny. Při zjištění zvýšených hodnot by měla být žena evidovaná v poradně pro rizikové těhotenství.
Hranice normy je 140/90, tato hodnota již svědčí o možnosti preeklampsie.
Hodnota 160/100 a více je již příznakem těžké preeklampsie.
Léčba
Ženu s preeklampsií by měl sledovat a léčit porodník. Hlavně proto, že jak již bylo uvedeno, nejde o nemoc matky, ale o nemoc plodu.
Není cílem dosáhnout ideální hodnoty krevního tlaku, ale porodit pokud možno zdravý plod a matku uchránit před komplikacemi. Proto se soustředíme na sledování stavu plodu pomocí ultrazvuku a kardiotokografu.
Plod bývá ohrožen nedostatečnou funkcí placenty, což se projeví zaostáváním v růstu a menším množstvím plodové vody.
Při zjištění těžké poruchy průtoku krve placentou je nutné porodit plod předčasně, protože v děloze hrozí jeho úmrtí na nedostatek kyslíku. Žel žádné léky se neprokázaly jako účinné na zlepšení funkce takto nemocné placenty.
Protože u hodnoty krevního tlaku nad 160/100 hrozí matce těžké zdravotní komplikace včetně eklampsie, je naší snahou udržet hodnoty tlaku kolem 140/90.
Příliš nízké hodnoty by mohly ohrozit plod nedostatečným prokrvením placenty. Na udržení tlaku používáme léky, nejčastěji metyldopu, která centrálně rozšiřuje cévy matky a účinně snižuje tlak.
Jako prevence křečí se používá hořčík (magnézium), který snižuje dráždivost nervového systému a chrání mozek před křečemi. Proti otokům se v minulosti používaly léky na odvodnění, v současné době se již nedoporučují, protože zahušťují krev. Proti otokům pomáhá strava bohatá na bílkoviny, zejména živočišného původu.
Neslaná dieta se již nedoporučuje, protože se sůl ve zvýšené míře ztrácí v ledvinách.
Mírnější formu preeklampsie je možné hlídat ambulantně, avšak při vyšších hodnotách krevního tlaku nebo při laboratorních ukazatelích orgánového poškození je vždy nutná hospitalizace.
Denně se pak monitoruje tlak krve (3-4x denně), sledují se laboratorní parametry a opakovaně se sleduje srdeční aktivita plodu na kardiotokografu.
Při nezvladatelném vysokém tlaku nebo při příznacích ohrožení plodu se doporučuje předčasné ukončení těhotenství, buď vyvoláním porodu (v době, kdy plod ještě zvládne porodní zátěž), nebo císařským řezem.
Někdy je stav natolik závažný, že císařský řez je prováděn akutně na záchranu života matky a dítěte.